Děvka (4.1.08)

Rozevlátá, na chodníku,
cupitá si k dostavníku.
"Za kolik?
"No přeci za pár!
Pro Vás je to, pane, čest."
"Pro Vás je to, slečno, dar!"
Tak serval šaty, stisknul tělo,
vše zůstalo nevyřčeno.
Byl jak vosa, jako sršáň,
bodal jí bez umdlení,
nakonec ji vyhodil
z dostavníku na dláždění.
Znásilněná, potlučená, potrhaný šat,
to jsou děvky použité, co je nikdo nechce znát.
Ona,
bez peněz a bez hrdosti,
pláče, nemá nic k radosti.
Pak zemřela,
chcípla ve stoce.
Tělo voda odplavila,
jako špínu v potoce.
Nikdo jí pak nepohřbil,
nebyl žádný kar,
jen ten buran z dostavníku potom naříkal.
Naříkal,
nadávek měl natisíc.
Jeho smůla - před Vánoci zdechnul na syfilis.