Vdechuješ

Vdechuješ horkou páru hrotem zpíváš čím dál výš do pekla vášně svíráš rozkošně jako výkřik prázdného atelieru plného tebe ve mě vcházíš, dráždíš, nemiluješ proč taky ptáka v kleci jak rozpálená břitva střepy slz panen světa klesáme výš zatáhni za provaz, odevzdávám se ti v dešti, v trávě, v krvi bílého deště potenciálu hřebce nespoutaného červeným mořem těžce.