čaje

Navoním dederonku
nažehlím z kalhot puky
ty vem si s kytkou sponku
a okr sukni z druhý ruky

Na čajích vlaješ nad parketem
mládím rozpálená
cítím jak voníš létem
já nad kolena
dlaní jsem zbloudil
v rohu sálu..

Úpal snad nebo spálu
mám tváře z kamen pláty
trochu strach z tvýho táty
za ty mý ruce nestydatý

To bylo léto sedumdesát
už zase v chřtánu bolševíka
nerostly houby k ránu byl chlad
a já byl tím kdo tě svlíká
kdo ti četl epos z Homéra
v podvečer Máchy jezera.