Když zvíře mé se divě vzpíná...

Když zvíře mé se divě vzpíná,
skrýt spěchá se v jeskyňce té,
kde u vchodu tak sladce dřímá
strážce, co hlídá lůno Tvé.

Prsty se něžně probírají
houštinkou zdobící mou hruď,
rty, jež vášnivou výzvu tají,
zaprosí tiše: "Se mnou buď!"

Orgasmů dvé ve vzduchu visí,
jsme Vesuv s Etnou kouřící,
co skryly za kamenné rysy
předzvěst erupce ničící

rázem veškeré předpoklady,
že stanu se poustevníkem,
dám znát, jak jsem rád, že jsi tady,
odpovíš vášně výtokem!

O tom, co následovat bude,
verše mé taktně pomlčí,
nezradí ani slunko rudé,
že měl jsem Tě v své náruči...