Poprvé.

Anotace: Jsou to jen postřehy, není to, to pravý. Když tyhle příběhy, kluk ti vypráví.

Po tváři stéká, malinká slzička,
a druhá dere se, za ní hned z pod víčka.
Tělo je napjaté, z toho co bude,
buď ke mně něžný, svalnatý osude.

Bude to bolet, tak jak holky říkaly?
Nemůžu dopustit, by se mi vysmály!
Lehá si na mně a polibky hýří,
z mých rtíků ke krku pomalu míří.

Něžně však razantně polštář pryč strčí,
letmo se koukne, jak bradavky trčí.
Přejede jazykem lehce po obvodu,
jako když umělec maluje nádobu.

Když moje pahorky ucítí zoubky,
teplo se ven dere odněkud z hloubky.
Tělo rozechvělé, neví co dělá,
rozum tu ztrácí kontrolu zcela.

Spodní část hrudníku ach to je krása,
chvilku kolem pupíku, poslední spása.
Jazyk se přesouvá pomalu na stehno
a já mu odkrývám to svoje tajemno.

Pečlivě, laskavě, hladí mou mušličku,
na to se zastaví na malou chviličku.
Nadzdvihne hlavu, pohlédne mi do očí,
mé rty, mu souhlas nazpátek odmlčí.

Co se dál dělo, v tom mužném objetí,
vrylo se hluboko do mojí paměti.
Dá se však říct, že tohle poprvé,
stálo za víc, než těch pár kapek krve.