stohy

To letní ohně
jak stohy vně
našich srdcí
zase vzplanou
rovně,jen pořád rovně
za Horní Planou
k Perneku
za zvukem vážek
pod deku
vždyť víš
jak tady
rána chladný jsou
snídani s noblesou
s šepotem rákosí
ti jitrem přinesou
mé ruce roztřesené
už se to nenosí
já však tvým jménem
zavolám nad vodou
v ozvěnách náhodou
vrátí se k břehům
a jiskry z žehů
zas budou závidět
i oči špehů
možná se orosí
vždyť tolik lásky za rosy
neviděl nikdy svět
pak budu vyprávět
příběhy těch vsí pod hladinou
..a slinou
změřím mostům výšku

...a zas ti usnu na podbříšku