Anotace: smetí,slovům...
Jsi jako ti tam
v zemi Nema
u dna pod hladinou
jsi moje barikáda němá
co pod peřinou
v tmách
zná jenom slůvko
...ach
Když takhle roztoužená
vzdycháš a sténáš
já slibuji ti věna
a stále stejný scénář
Jsem jako všichni chlapi
když chtějí se napít
slíbí hory,doly
výhledy do údolí
přes vitráž oken vil
spousty chvil
na slunných pobřežích
věrnost i s otěží
pěti dětí
Slova...to smetí
větrem hnané
o dešti smyté do výpustí
v nenávist změní milované
za tratí z mostu někde v Ústí
ta láhev z okna hozená
jak snadno paměť na jména
lze u té trati ztratit
..a už to nejde vrátit.
Dokonalost sama a navîc tak drsně pravdivá!Zrovna jsme to doma řešili ty sliby ale neobhajoval se ve verších a tak to má sečtený!
27.03.2011 15:17:00 | la loba
Už jen ten začátek je skvost! Dvacet tisíc mil pod mořem ... Verne ... kapitán Memo ... profesor Aronnax ... Ned Land ... - Němá barikáda - ... a SEX!
To vše v první strofě! Kam na to chlape chodíš?! :o))
Druhá: Sliby, sliby, sliby. Vím, jinak to nejde. :o))
Třetí: Za trať na kopeček do hájku jsme chodili též. A vítr milosrdně sliby odvál, k naší radosti.
Krásné to byly chvilky vzájemného obveselování ...
Suma sumárum - nemám co bych ti dal. Dva jsou málo a víc nejde. Tak alespoň tenhle koment a dík. :o))
26.03.2011 20:29:00 | Zasr. romantik