kráter

V duši zas bídu Eritree
a v hlavě mraky zlověstný
za okny bytu stále leje
když jsi tak chytrej pověz mi
proč stále lehám na koleje
a zima dlouhá do vesny
mi každým rokem je

V srdci zas kráter
a galeje
jsou moje noci bezesný
tak jako popel na Pompeje
padají dolů moje sny

Na rakví dýhu bez laku
do červů jež v zobáku
havrani nesou nad strání
už vidím světla od vlaku
jak saň co chrlí z rypáku
síru..mour a volání
..mé

..o pomoc.