Anotace: Jen jsem pustil myšlenky z řetězu :-)) a vypadl tenhle nápad, trošku přihlouplý. I když????
Vezmu malou kostku ledu,
víš Ty, Lásko co s ní svedu?
Vezmu si jí mezi prsty
studí mě a bude tebe
najdeme s ní sedmé nebe?
Vezmu malou kostku ledu,
víš Ty, Lásko co s ní svedu?
Vezmu to s ní přes tvá záda
přesně tak jak to máš ráda
když jak luk se prohýbáš.
Vezmu malou kostku ledu,
víš Ty, Lásko co s ní svedu?
Vezmu to s ní přes tvá ňadra
by mi duše klid můj kradla
když se právě chvějí blahem.
(Nechci by jsi nohy dala na zem
jen se nechej unášet
s kostkou tou já obejdu svět
aspoň ten tvůj celičký…)
Vezmu malou kostku ledu,
víš Ty, Lásko co s ní svedu?
Vezmu to s ní přes tvé bříško
kapičky pak stečou blízko
klína tvého zlobivého.
Měl jsem malou kostku ledu
a teď vidím co jsem svedl….
A vím jedno lásko moje
Musím si ho sehnat hodně
až se příště uvidíme
neskončíme jen v tvém klíně….
Vidím, že se stále vyvíjíš - od chmur k fantaziím. Je to určitě ta správná cesta. A navíc pěkná báseň.
01.09.2011 17:06:00 | hloubavá
parádní s kostkou ledu..vášeň v klíně wau,pěkně rozpálené :))Dobře napsané!!!
01.09.2011 14:55:00 | xoxoxo