Lekce tanců z Poitou

Anotace: vzrušující poetika tradičních tanců

Únava i nabuzení

vření tenze klidu není

těšení se napříč trémou

ráno laskal jen tvář němou

večer láká Vyšehradem

 

Ve své chýši v plné zbroji

život zří spíš skrze chvojí

to se jeden žen i bojí

tím víc jemu za to stojí

vydat tělo i svou duši

ženským zbraním v rytmu tance

galantně a jak se sluší

přebít v sobě temnot štvance

rozehrát hru jisker očí

s úsměvem a v kolotoči

 

Cestou parkem už se blížil

kráčel svižně a tak minul

slečny cirka dvacet let

mnohoslibné ženské tvary

mocná výzva krásy čáry

není třeba vyprávět

že hned viděl jinak svět

 

Rytmus srdce nabral sílu

když tu s družkou sexy vílu

spatřil brzy v útrobách

tajemného purkrabství

 

Na parketu v tanci hrách

ocitl se jako v snách

zvlášť v posledních minutách

než se starým brachem zmizel

předčasně vstříc dráze z města

hotov řešit každou svízel

jaká se jen namane

 

Byla víc než jedna ze sta

s noblesou a ladnost v těle

s úsměvem jenž podmaňuje

s něhou útočící vilně

v bocích vlnila se skvěle

 

Prožíval to strašně silně

soustředění bylo v tahu

snažil se i kazil směle

nezapomněl na přísahu

spíš ji v tepnách cítil jen

slíbil být vždy připraven