Karto mlhy

Anotace: Vzpominky neresti

Jsou jako divci sen o konci jedne vzpominky. Casto premyslim, kde je mym vzpominkam konec, co je pricinou techto skupenstvi zapomneni, nac existuji i jine zeme nez nekonecna pritomnost a relativni smrtelnost, obrezana do oblaku me intimni tiche samoty.

Stojim na pokraji propasti, mam strach, ze mne vymazes nebo osvetlis, jsem tva prvni sexualni vzpominka, navykovy dest karminove emoce, cesta ke kapilaram smutku a muznosti, jsme spolu v jednom pokoji, jmenujes se jako lazebnice, opijime se, ptas se na ochranu, odvetim nejiste, jsem panicem sveho casu.

Druhy pokus, pojidam klice strachu, miluji tvoji rozkos, delame to spolu jeste pred tim, nez jsi mne ucila psat basne. Ale kdo vlastne jsi a o co se pokousis kdyz jsi smrtelna? Vzpominam na tebe, cestuji, jsi cela obtloustla, pijeme dalsi vodku, pronikam do tebe, hroty jsou rozstepene v udolich.

Veskera ma poezie je recistem techto subliminalnich sexualnich vzpominek, mel bych si vybavit kazdou tu noc i den z pohledu zeny, divky, svudkyne i obeti, spolecna obeti, cestou vlakem zpatky, poprve jsi se nedostal k vrcholu, takove jsou tve pameti.

Treti divka je bliz nez jsi myslis, stale te miluje a ty ji stale podvadis, mlcis pred vlastnim osudem, jdete k ni do pokoje, jste u jejiho bratra, pronikas do ni, je leto dva tisice osm, spolu pulzujete svetem, vwci na malomeste se nemeni.

Ctvrta je sladka i naivni, mam z toho rozkos i paranoiu, ze by ma paranoia a uzkost pramenila z nenaplnenych sexualnich vzpominek a frustraci? Na poli pod sluncem slovackym, spojime se blazeni v prirode a v jednom bode. Tam mne fascinuji nadra.

Pata je podvodem starych dni. Pristihnes nas pri cinu, zbytek mlci na cely dum. Snazis se do mne proniknout, jsi tvrdy, jeji pruchod je zatrpkly, nakonec jsi v ni.

Ty dve jsou laskonky mladi, divotvorne reky, prameny slabosti, dalsi je spontanni divokosti, vsecgny me milenky jsou mnou, nyni to vidim jasne, touzim se spolcit, dal valcim s laskou ve hvezda,h, jsi prizrak.

Jake by to bylo, nezaplest se v zivote s zenou, s lunem s edenem, se zahradou pristavu a rozkose. Smis se ptat, tazat, vytvaret pribeh bezici nehy a hyckajici slasti?

Jina je zakerna, lacna, inteligentni, jmenuje se vitezstvi, pro ni je basen stiri oci, cesalka tahu a nocnich soachani, laska milostna zlocin turmalinu.

Tvou dech v me zbrani, mlada v pokuseni andelu, svar a mir od bozi muzy. Divotvorne eso mezi jejimi piliry, madla lasky a knizectvi, nas stan, nase pevnost, nase tajemstvi, zazracny cas, milovat se pod sluncem a mesicem.

Jina je tento rok, blazena, pevna, opila, poeticka, krasna a pritomna, nejosudovejsi z milenek.
Ovsem byla onou trinactou, ceka ji skutecne prokleta smrt, blizka, prorocka, predcasna, je tvurcim prstem klani nikoho, miluji je vsechny, vsechny me milenky.

Strope krasne serednosti.