Souznění

Anotace: Vzpomínky na minulost.

Sbírka: Žena mnoha tváří

Touha, zpropadenej chtíč,
ovládá mé tělo,
proč neodejde pryč?
Proč zůstat se jí chtělo?

Stačí jenom vzpomínka,
na výbuchy rozkoše,
když's mi rozháh' kolínka
na té pračce od Bosche.

Jako puzzle zapadli jsme
dokonale do sebe,
přestali jsme oba myslet,
letěli až do nebe.

Milovali jsme se tělem,
milovali jsme se srdcem,
ve spánku, ve stavu bdělém,
hladily se naše ruce.

Jako smyslů zbavená
musela jsem být,
když jsem byla sbalená,
ty's řekl: "Já chci žít..."