Anotace: Přišel v žáru léta.
Sbírka: Podzimněžné verše
První mrazík
---------------------------------------------
Mám něco, co mi nenáleží.
Oholil jsem se, dech mám svěží
a krásně umyté vlasy.
Dokonce jsem se i pomodlil!
Mám vyprané povlečení
a přísahám, sváteční oblečení.
Na mou duši, na psí uši,
mám něco, co mi nepřísluší.
Na stole prostřeno, v břiše kručí,
tělo prokrveno, srdce mi buší,
v horku mě náhle zalije chlad.
Má smysl se Tě vůbec ptát?
Zeptám se. Špitneš ano.
Sváteční oblečení smuchlané na zemi,
teď sami do sebe jsme oděni.
V mžiku oka je tu ráno.
Ze zimy těžké oddechy, záškuby,
orosené čelo.
Zimnímu spánku se oddává tělo,
při prvním mrazíku
nasněží.
11.11.2021 21:55:53 Vivien
Tak to je jako dlouho tažený slepičí vývar, ovšem ty první lžičky přikryjí chuťové pohárky takovou lahodnosti, že člověk nelituje těch příprav. Proto asi nebývá k obědu každý den, holt je nedělní.
10.11.2021 10:13:51 Rozmarýna
Pěkný mrazík po těle přešel... STačilo málo :). Paráda, Fráňo *.
10.11.2021 10:19:37 Fráňa Šránek
To mě velmi těší, milá Rozmarýnko. Snad z mrazíku nezvadneš, ale vykveteš. :)
10.11.2021 10:00:14 uživatel smazán
Líbí se tento styl, láska všedních dní :)