Návštěvnost
První mrazík
První mrazík
První mrazík
---------------------------------------------
Mám něco, co mi nenáleží.
Oholil jsem se, dech mám svěží
a krásně umyté vlasy.
Dokonce jsem se i pomodlil!
Mám vyprané povlečení
a přísahám, sváteční oblečení.
Na mou duši, na psí uši,
mám něco, co mi nepřísluší.
Na stole prostřeno, v břiše kručí,
tělo prokrveno, srdce mi buší,
v horku mě náhle zalije chlad.
Má smysl se Tě vůbec ptát?
Zeptám se. Špitneš ano.
Sváteční oblečení smuchlané na zemi,
teď sami do sebe jsme oděni.
V mžiku oka je tu ráno.
Ze zimy těžké oddechy, záškuby,
orosené čelo.
Zimnímu spánku se oddává tělo,
při prvním mrazíku
nasněží.
Komentáře (12)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskPěkně harmonicky napsaná až do samého závěru.
27.12.2021 22:21:25 | Jarunka
Tak to je jako dlouho tažený slepičí vývar, ovšem ty první lžičky přikryjí chuťové pohárky takovou lahodnosti, že člověk nelituje těch příprav. Proto asi nebývá k obědu každý den, holt je nedělní.
11.11.2021 21:55:53 | Vivien
...něco na tom je, zajímavej styl...;-)
10.11.2021 13:53:23 | Marten
Krásně napsané, líbí se mi:)
10.11.2021 10:22:04 | paradoxy
Moc děkuji. :)
10.11.2021 10:23:20 | Fráňa Šránek
Pěkný mrazík po těle přešel... STačilo málo :). Paráda, Fráňo *.
10.11.2021 10:13:51 | Rozmarýna
To mě velmi těší, milá Rozmarýnko. Snad z mrazíku nezvadneš, ale vykveteš. :)
10.11.2021 10:19:37 | Fráňa Šránek
Líbí se tento styl, láska všedních dní :)
10.11.2021 10:00:14 | Constantine
Tak tak... díky za zastavení, Constantine. :)
10.11.2021 10:23:52 | Fráňa Šránek