Medový sníh

Zmizím za temného Slunce

v odvaru mizerných dnů.

Prosím, zamíchej 

po směru tepu

ku žilám mým.

Nakonec pak, vše mlhou jen

a Ty jako Sharon se slánkou v jámě chtíče

usrkávaje své slávy…

paranormální láska v rozkvětu

šeptaje do oušek,  

kde zhasínají svíčky

tam korunují se hormony.

Na polštáři velké slzavé louže

stékaje z lože,

kloužou po podlaze

vpíjejí se do rýh.

Peřina potem zavlhlá,

ale žádný medový sníh.