Dech fantazie

Tajil se mi dech u každé její tváře.

Věštící andělé v bílých snech

viny mé nesou na křídlech

a peří padá z nebe,

prsty plachtí po kůži,

touha tak blízko je

jako rosa zemi,

po všem stýská se mi,

co už není,

po všem stýská se mi,

co zrodilo se při zatmění.