Vonnými tyčinkami zakouřená čajovna
Na našem stolečku „Čaj Karla Hynka Máchy“ z růží
A v mých vlasech vpleteny barevné korálky
Co ručně malovali jihoameričtí Indiáni
Hudba z Balúčistánu proniká skrz hovory
A ty samé barevné korálky na Tvém zápěstí
Za těžkým závěsem se slony
Náš malý vesmír uprostřed čajovny
Tvá ústa chutnají po růžích
Tvá ústa Karla Hynka Máchy
Pozlacení bůžci nás z výklenků pozorují
A mandaly na zdech se roztočí
Pak najdeš můj korálek nejskrytější
Ve třpytivé sukni z Indie
A maluješ ho svým jazykem
Až se v tom našem malém vesmíru
r o z p l y n u
(12.2.2023)
Něžné, chutné, díky.
01.01.2024 12:33:13 | Matahaja
Děkuji všem za komentáře :-)
16.02.2023 12:53:30 | NigarKalfa
To je zvláštní, kolik můžeme mít na zápěstí rezervních korálků. Jako by zápěstí bylo rotujícím zásobníkem revolveru při ruské ruletě, který se točí jako mandaly. Neber to prosím zle. Napsal jsem obsah své představivosti a ta si nebere servítky, co je hezké a co ne.
15.02.2023 16:09:15 | Kaj
Ani to zle brát nemůžu, páč tentokrát jsem Tvůj komentář vůbec nepochopila. Tudíž jsem z toho ani nevyčetla, jestli se Ti má básnička líbí, nebo ne. Můžu se opět vymlouvat na vykojený mozek a opět to udělám :-D P.S. Kdysi jsem opravdu nosila ve vlasech v copánku ručně malované korálky z Peru, byly drahé. A opravdu jsem je dala jednomu muži jako dárek - navlékla jsem pro něj náramek a přidala i pár korálků z mých vlasů. Ano, takovou kýčovitou romantiku jsem zažila v realitě :-P
16.02.2023 12:52:35 | NigarKalfa
ST*
Hledám korálky v paralelní dimenzi.
Ať se daří všem.
12.02.2023 20:34:34 | Fialový metal
O něco více mám raději Portské, nežli Indický čaj.
Mám raději nejzkrytější korálek, nežli konec pohádek.
Mám ráději roztouženou báseň nevinou
nežli v řasách senky, když ve slzách se rozplynou*
Brouzdáš po kotníčky v čaji a já, s představou si hraji*
12.02.2023 20:09:10 | šerý
dobrý .)
12.02.2023 16:57:06 | Constantine
Dlouho jsem nebyl v čajovně
12.02.2023 11:31:30 | Stanislav32
...sublimovat...to bych si přál...
12.02.2023 10:19:46 | jort1