Kapka a kapička

KAPKA A KAPIČKA

u plotu staré zahrady
mohutná lípa stojí
má ráda když vlahý déšť
kapku s kapkou spojí
a smeje prach z jejího listoví

pod tím stromem
našel jsem přístřeší
sedl si na pařez
a myslel snad
že bubnování toho deště
mojí touhu vyřeší

na větývce pod listem
smutná kapka po dešti
poslední paprsek polyká
a hned začne zářit jak diamant
štěstím se až zalyká

jako ta tvá kapička
když právě tvé lůno vlaží
rozkoší se chvěje
a pak mezi stehna stéká
do údolí rozkoše a slastí
tvůj vonný květ lákat se mě snaží
a já stojím opojen nad propastí
a zírám na tu krásu
je k zulíbání

zavírám oči
vychutnávám si moji erekci
a padám do té nastražené propasti
pak někdy proberu se a čekám na svítání

rozhlížím se po větvičce s kapkou deště

l

kapka tam už ale není