zklamání
zklamání
Anotace: nevím co dodat ať si to každý vyloží po svém
Když se snáší noc na opuchlá víčka
Tak cítím jak moc trýzeň mě hýčká
Opuchlá tvář a srdce rozervané
Obrazy na stěnách tvou krví malované
Tíživí strach a důstojnost v trapu
Tento den v srdci mém zanechá stopu
Na stole diář a modlitební knížku
Padám a nevnímám tu hrozivou výšku
Říci to ostatním přes štkaní nejde
Můžete kopat si co do mne se vejde
Řvi si a nadávej pěstí mně buš
Do ruky pravé pak popadni nůž
Třináctý apoštol měl se snad lépe
Slyším jak Neptun mi na dveře klepe
Mokrou stopičku za sebou táhne
A moje duše po pravdě prahne
Spoléhat na sliby nikdy víc nechci
Sbalím si sebou jen minimum věcí
Naposled bráškům svým své sbohem dám
Už nikdy nechci vrátit se k vám
Doběhnu klusem k zlatému jezeru
Konečně vyplním života mezeru
A oči zbudou vám jen a jen k pláčí
Až moje tělo se v jezeře smáčí
…
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
taková smutná, ale přeci nádherně napsaná, ostatně jako všechny tvé básně :)
27.05.2007 11:42:00 | LuciAngel
tyjo...neprijde mi to moc o smutne lasce...spis spoura k rodicum...ted si prijdu,jak debil,co nerozumi..ale hezky verse
26.05.2007 11:32:00 | Gabriel - Sinóda
Já myslím, že to tak "někdy" cítí i kluci.. jen se neumí vyjádřit nebo se za své city stydí.-)
25.05.2007 23:18:00 | vulnerable
Je to hezká báseň.Spíše příběh.Líbí se mi obsah i verš.
Děkuji za komentář.
25.05.2007 22:48:00 | s.e.n
Líbí se mi tvoje slovní obraty , máš je čím dál lepší, třeba "Obrazy na stěnách tvou krví malované" to je překrásný. I ty rýmy máš lepší... Akorát si nemůžu pomoct, ale název zklamání mi k tomu moc nesedí... Jinak opravdu výborná...
24.05.2007 09:35:00 | Dimi
