Do okna bubnují kapky deště,
já hledím ven – pláču ještě.
Slaná slza po tváři mi stéká,
bolest v srdci pomalu vzkvétá.
Anděl svá křídla odložil,
základ mé bolesti položil.
Kde jsi anděli můj?
No tak slyšíš? Stůj!
Nechal jsi u mne křídla svá,
já však nechci, aby byla má.
Vrať se pro ně,
alespoň kvůli mně.
Čekám tu sama na Tebe,
hledím smutně na nebe.
Přileť, čekám…
Hezké....ale verš: ...odložil, základ mé bolesti položil...to slovíčko základ uzemňuje celý verš
08.04.2008 12:06:00 | HKvH