Anotace: napsáno v přímém přenosu přenoskou kde dohráli Doors
Mřížka na kanálu,
zažívá toho už hodně dlouho,
do té doby,
než se někdo skloní,
a uvidí,co teče..
tak dlouho
Velký puch se závanem zápasí,
kdo z nich si nohy podkosí?
Nenápadný návštěvník,
co právě hlavu sklonil,
nadýchal si nosem
trošku jejich splodin.
*
A můžeme být šťastní!!
A můžem se mít rádi!!
Když ale hřbet ohneme,
vidíme to,co vidět
nechceme.
Stejně jako v pestrobarevném tunelu,
kde prohání se neúprosný vlak,
zanechává pocit bdění,
bolestivá scéna
a strach z umrtvení
Strach z modrobílých věcí,
co mají podobu,
kanálových mříží
tady se už nikdo nesklání,
tady se umírá..
domodra
některé věci..nejsou na první pohled vidět..někdy je třeba i uvidíš..a pak je lepší,.se radovat radši,než přemýšlet o smrti..
29.07.2007 15:03:00 | animovaný medvídek Pů
trochu mě to vyděsilo, abych se přiznala. Hned zezačátku ... ten kanál. Že by odraz dnešních ..ehm, pocitů?
28.07.2007 15:06:00 | Lisa Kloboučková
Jen sem zkoušel trošku ohraničený sloky,u té druhá,jak píšeš,to zrovna docela vyšlo..díky
14.07.2007 20:42:00 | animovaný medvídek Pů
Z první sloky jsem měla trochu rozpačitý pocit...Měla až moc přesné hranice, ostrá ... Ale ta druhá, ta už byla perfketní :)
14.07.2007 20:37:00 | Zuz.