Na chodníku života

Anotace: Napsáno v úplném odtržení od okolí, několik set kilometrů od domova. Přijde mi, jako bych se ve tvoření básniček vrátila zase na začátek. Vysoce amatérské, nedozrálé... Necítím se ve své kůži.. Tak mi dejte pár facek ať se probudím

Na chodníku života
v jedné ulici z mnoha
sedí s flétnou
"jakási holota"

Roztrhané oblečení
mastné vlasy
obličej zjizvený,
ruce nemyté
- třesoucí se,
nejisté...
nejisté pohyby
zoufalý pohled,
kdy srdce zabolí

Obklopen nejbližšími,
stále věrnými
čumáčky studenými

Hraní veselých písniček
když duše pláče
každý den znovu
pro sirotka, vdovu...
Pro všechny
ať o o stojí nebo ne,
lepší aby poslouchali
než by sami
takové melodie hráli

***

V hloubi duše doufám,
že nikdy
N I K D Y
nepoznají takový život

***

Když jdu okolo
v dobrých šatech
a s plným žaludkem
peníze sebou vzaté
...ve zdraví
trochu mě to mate

Sahám pro pár mincí
když házím je
mezi další do klobouku
a hledím do těch očí...

Modrých, hlubokých
pohledem děkujících
/stále hraje na flétnu/
zrtácím se v nich

Jak dostal se sem?
Proč nikdo mu nepomůže?
Jakto,
že po přátelích se slehla zem?

Odehnal je sám?
nebo snad důvodem byli
jeho špatné vlastnosti,
nebo ho opustili
kvůli zadluženosti?

***

Odcházím opodál
s pocitem úzkosti
ano, pomohla jsem
ale cítím tolik bolesti...

***

Na okamžik
podívejte se do těch očí
třeb za pár let
shlédnete v těch zrcadlech
SAMI SEBE

P.S. - Napsáno díky návštěvě Brna a jeho ulic...
Jinak dneska v 20.25 je na ČT2 pořad "právo žebrat?" Sama jsem na to zvědavá. Tak třeba Vás to také zajímá...