Kdo se chytil?

Stromy planou v odrazu
starých časů
Pavoučí sítě se skví
v tiché dohodě

Prázdné mince volí
nové cesty
..........

tvoje oči se topí
v prachu
a moje vlastní přání
utíkají před svým stínem
.
.
.
nikdy jsem se neptala
jak moc to bolí

jak moc krvácí tvoje
dopisy do nebe

jsem tak sobecká..

dokážu vidět jen vlastní
prázdné skříně a ploché dveře
tak povídej

jak vlastně vypadá svět dvouplošně?

(moje duše dohořívá)

mám jen jedno oko
a to je žalostně slepé