Dávno zapomenutá

Dávno zapomenutá

Anotace: ...od doby,kdy jsem jí roztřesenými prsty vyrývala do bílého papíru uplynulo už mnoho dní...

Připadám si jako motýl
nechávající si na slunci narůst křídla
Mně jenom vzali naději
/a smích/
Do očí zasadili noční oblohu
a ta teď pláče
/stýská se jí po hvězdách/
Rty jsou chladné
Ruce se třesou
pod nátlakem
otázek,nařčení a ticha...

Autor ztracená, 20.09.2007
Přečteno 470x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

23.09.2007 11:32:00   Eviah

Jemně trpká, trochu melancholická.Moc povedené dílko. *

líbí

20.09.2007 20:59:00   uživatel smazán

to musel být silnej nátlak... skorö na zlomení.

líbí

20.09.2007 18:43:00   prostějanek

bude líp... nebo už je?? ;)

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.4 ⋅ Facebook ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel