Ruce

Anotace: Něco z prváku.

Když jdeš na tento svět,
rozkvétáš jako růže květ.
Osud své cesty víří,
tvé ruce k nebi míří.

Pak za ruce začneš se vodit,
hle, už umíš chodit...
Už chodím sám,
teď ruce na psaní mám.

Až bude ti víc let,
budeš s nimi budovat svůj svět.
Ruka říká jen:
"Buduj si semnou svět,
postav si svůj vlastní chrám.

Ruka a ruka staví jen,
budují ti vlastní sen.
Saví ať noc či den,
dům, tvůj vlastní sen.

A osud má tě rád,
napřipouští ti žádný pád...
Už osud nemá ti co dát,
proto dá ti mat.

Nakonec přijde ten vrah
a po tvých snů zbyde jen prach.

Tvé ruce se nevzdávají,
nakonec však stejně prohrávají.
Srdce bojuje pro tvé sny,
pro šťastné dny.

Růže vadne,
ruka spadne.
Na ruce nakrátko jen,
zbyde vepsán tvůj sen.