Smrt

Čerstvá země, budiž ti lehká,
není ta květinka na hrobě hezká?

Dala jsem ti tam rudé růže,
zapálila černé svíce.

Věděla jsem co smrt může,
podřezala jsem si ruce.

Krev postříkala tvoji fotku,
nezůstala v mém těle ani trošku.

Jsem bledá! Necítím nic,
já ale chtěla víc!

Měla jsem být mrtvá!
tohle tomu se podobá sotva!!

Nezbývá mi nic jiného,
budu hledat toho pravého.

On už mě za tebou dostane!!
Čekej na mě můj pane!!