Procházka

Anotace: Ráda se procházím po parku...

Tajemná procházka
večerním parkem
nevyřknutá otázka,
nese se taktem.

Davy lidí tudy prošli,
netvářili se vesele
jejich naděje už pošli
byli to smutní andělé.

Chodím pořád sem a tam
nespatřím však nic,
otázku já v hlavě mám
suché ruce, bledý líc.

Pak náhle zbystřím zrak-
na lavičce sedí a to tmy hledí
krásný anděl, je to tak.

Popojdu však blíž,
křídla utržená
lesklý kříž.

Posadím se vedle něj,
smutně hledí,
z očí mu kouká beznaděj!