Osoba

Anotace: O človíčku který pro mě hodně moc znamená ale já pro něj bohužel ne

Každé úterý je krásný den
Protože se mi splní opět můj sen
Spatřit ty oči slyšet ten hlas
A propadáš se do té hluboké díry zas

Díry jménem bolest a trápení
Do té díry z které pomoci prostě není
Utápím se v tom a cítím jak mi to trhá srdce
A jak ta bolest chutná strašně trpce

Když šestá hodina nastává
Mě pomalu srdce být přestává
Najednou slyšíš krok a hlas
A to hodina H nastává zas

Strašně moc chci být nejlepší
Ale to přeci nic neřeší
A tak jenom v koutku stojíš
A vlastně se té osoby strašně bojíš

Bojíš se že něco zkazíš
A budeš jakoby ukřižován na kříž
Hodina pomalu utíká
Máš pocit že už se tě vůbec nic netýká

Najednou konec a hodina končí
A tak se jí aspoň naposled podíváš do očí
Cítíš tam to napětí ten strach
A tak se vytratíš jako ten prach

Odcházíš domů s pocitem štěstí a zklamání
A vlastně si uvědomíš že ta osoba jenom tvoje není
Není tvoje vlastně vůbec
A to je pro tebe ten úplně nejhorší konec.