Prokletá hladina
černá je velice
když pláč se v ní prolíná
za svitu měsíce
pláč co zní do noci
Každého večera
ztracená těla
kráčí tam do šera
a prosí hladinu
aby už zkameněla
prosí,ať zamkne jim ústa
a zavře oči
když duše je pustá
a tváře smočí
prokletý pláč...
juj, tu si moc dobře pamatuji, když sem jí četla prvně, moc hezká, mám jí i někde napsanou ;)
10.06.2006 23:21:00 | Sharon