Anděl, co nosí smutek

Anotace: Věnováno Azazenovi

Naděje v smutných očích hynou,
trápíš se, pláčeš,
už nechceš jinou.

Ta zrada byla jak rána pěstí
myslíš že dáno
není Ti štěstí.

Do temné ulity pevně se zakuklíš
smrti jsi zase
o další kousek blíž.

Radosti samota slzami kosí,
stáváš se andělem,
co smutek nosí.