Květina jarní

Anotace: Tak tohle je pro mě obzvlášť bolestná etapa... Psáno v únoru 2006... Je to dopis na rozloučenou...

Když květina jarní na zem listy sklání
Jaru šeptá všechna svá přání...
Než stihne kvítka rozevřít,
Je podzim a musí zemřít.
Ona si smrt nevybrala sama,
Ta už jí byla předem dána.
Svůj život nestihla si prožít
A nebyl nikdo, kdo by jí chtěl ctít.
A ona s rosou na lístečcích
Pokukuje po mladých ptáčcích.
Však se krásně mají,
Když tak svobodně létají.
Květinka ráda by letěla,
Kdyby stonky uschlé neměla.
Trápí se moc
Noc, co noc
A umírá pozvolna
Čekajíc na podzim. Je volná…