Samota
Samota
Drobnými kroky vrávorá,
v bludišti prázdnoty.
Plamenem věčným plápolá,
v náručí nahoty.
Nahoty duše bezesné,
co zraněna leží,
v té temnotě bezelstné,
sám Erebos ji střeží.
Střeží její touhy věčné,
o probdělé noci,
sny ve tmě nekonečné,
co roztrhali vlci.
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskKomentáře
tvé básničky se mi moc líbí....mají takové nepopsaltelné v sobě smutné alr stale skrývají naději!!!
20.12.2008 13:14:00 | Anye
