Nejinak

Nejinak

Anotace: V té době opravdu nešlo psát jinak, než takto.

Chtěla bys číst veselý básničky... 
Jenže ty nejdou psát....
Líbí se vám úsměvy,
ale já se neusmívám...
Nemám žádný důvod se smát,
být veselá a bezstarostná,
to už nejde.
Pryč je dětství.
Pryč jsou slunečná rána,
která jsme trávily spolu.
Teď je noc a já se chvěji zimou,
jenže v samotě mě nezahřeješ... 
Ano, jsme silné a odolné vůči světu...
Když jsme spolu.
Ale má to jeden velký háček,
my spolu totiž nejsme...
Poslední dobou moje srdce
jako by tápalo....
Ztrácím se v tom,
už nevím co jsem...
Nejsem si ničím jistá....
Rozervanost vnitřku mě ničí... 
Pomohla by mi vaše společnost.
A přitom se jí bojím... 
Nevím co se děje,
ale jedno vím naprosto jistě.
Veselou básničku teď nedám dohromady.
Na to je mi moc smutno...

Autor genca, 23.03.2008
Přečteno 358x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

Za celý svůj život jsem napsala jen jednu veselou báseňku a byl to docela brak .. hodně lidí tvrdí, že jsem posedlá temnotou a smutkem, a nechci se pustit minulosti .. ale co pak to jde? Psát vesele když to nejde od srdce? Věř, že tě chápu..

05.04.2008 13:00:00 | *whatsoever*

Až projdeš temným stínem, co na srdci ti leží,
objeví se jitro voňavé a svěží.
Neumí žít věčně samota a chlad.
Slunce už se blíží - a začíná Tě hřát...

23.03.2008 08:19:00 | Varda

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí