duše bez duše
duše bez duše
Anotace: říkal jsem že už nenapíšu ale tuhle sem ještě musel nekomu ji totiž dlužím... ale komentáře pište... a moc..
pozděs pochopila co se děje
omlouváš se ale přitom se směješ
proč ses takhle lehce vzdala?
proč nebojujes o to co sama sis vzala?
obcas nevim jak to je
ale mam tě rad a vždyckys byla moje
to pro tebe nic neznamenám?
hm.. asi s tím nic nenadělám
proč bych se měl trápit?
snad mám se radši zabít?
tohle já neumím řeklas
ale přitom ani prstem nehlas
odcházíš a ani se neohlédneš
ani od země oči nepozvedneš
nechci tě ztratit ale musím
vzít to zpátky už se nepokusím
ten hlas mi zní pořád v hlavě
nikdy nezapomeneš? ale teď to jde hravě
čas všechno zhojí říká se
je něco co nás ještě spojí? ptám se?
asi už ne...
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
A třeba je, někde v meziprostoru. Člověk nikdy neví... Víš, co se mi na tvé tvorbě líbí? Ten nádech bezmoci a žalu. Pravděpodobně to bude tím, že se v takových dílech vyžívám a sama sem takové básně psala. Je mi to moc blízké, obzvlášť, když z toho cítím to, co by z toho zřejmě čtenář cítit měl.
27.01.2009 23:35:00 | Andělskými perutěmi chráněna
