Anotace: Občas má člověk nějakou depresivní náladu..pak vznikají takováhle díla...:D
Ticho, šero..
Hlasité metro…
Kolem lidí mraky…
Utíkám před jejich zraky..
Já se bojím,
na mostě stojím,
správnou cestu volím.
Skočit dolů?
Dostanu se potom domů?
Pomoc, pomozte mi,
Nechci hnít navždy v zemi!!
Co milého nám v světě bývá,
v tmavém hrobě odpočívá..
tak jako bolest sevře hlas
Pak zanikne svět divých krás
a přijde tma
Však nezoufej ach dívko přeci,
nenechávej slzy téci,
Neskálněj hlavu v kolena
kdo nebrečí a nesténá
je silný
Však není vždy jen slunný třpyt
nic nezískat, nic neztratit
a ve hrách hmyzích-šach či mat?
dívko nechoď navždy spát.
Vždyť na kolejích domov není
jen vteřiny a zapomění
a rychlá kola vlaku.
15.04.2008 10:33:00 | Lady Carmila