Svět už není to, co kdysi býval.
Já mu to ale nezazlívám,
že perly rosy srdce nezchladí,
že dotek slunce sotva pohladí,
že zeleň trávy sotva jaro snese,
že červeň růže touhu neunese,
že teplem ohně duše neroztaje,
že kdo miluje, nikdy nevyhraje,
že hořkost květů jak pápěří padá,
že vítr tiše zpívá: "Zrada, zrada.."
že vše je hra, co dobré karty nemá,
že pravda navždy je a bude němá,
že čas se stále točí, život běží,
že na ničem už srdci nezáleží.
Já tohle všechno světu nezazlívám-
Jen se vážně dívám, neusmívám.
Před čím se však zavřou moje oči,
před tím, že nepoznám dravost Vlčí.