Moc dobře nám bylo spolu,
dívali jsme se na svět z nebe dolů.
Nic víc si nešlo přát,
ale najednou nás přestalo u srdce hřát.
Ty jsi mě opustil,
protože na jinou jsi narazil.
Tak moc to bolí,
zapomínám na své okolí.
Už nikdy nechci tě vidět
a za tebe se všude stydět.
Zase do polštáře potichu brečím,
snad se z toho někdy vyléčím,
snad nevzpomenu už si na tebe
a na naše modré nebe.
rozumim ti citim se docela stejne jako ty..
kdysi sem napsala ze laska je jako sip,zasahne te a ty nevis jak s tim manipulovat aniz by ti to ublizilo..a dnes vim ze je to tak...
12.05.2008 18:37:00 | andíleček