Už nepláču,
a z okna neskáču,
bojovat musím,
tak já to zkusím!
Smutno je mi,
na studené Zemi,
že mě nemiluješ,
jít se mnou dál nechceš...
Dál cestou zlou,
Bůh buď s tebou,
sice nevěřím,
ale říct to smím.
Tohle bolelo,
to být nemělo,
bylo moc brzy,
na další slzy...
Kdo ví co bude,
pokud to půjde,
kdo mi pomůže,
ty už nemůžeš.
Budeš kamarád,
co měl mě milovat,
zvládnout či ne,
co z toho je?
Na čem ještě záleží,
já už stejně nevěřím,
ano, vím jaký to je,
když tě nemiluje...
Ten člověk, pro nějž ty sám,
bys umíral,
nezlobím se,
to není na místě...
Ale ublížil jsi mi,
jak loukám domy,
co na nich vyrostly,
a vše živé zabily...
Ty víš asi sám,
jak se cítívám,
něco ti říct dnes mám,
víš, já nezapomínám...