Nadpočetná veličina
Nadpočetná veličina
Mám pocit, že jsem nadpočetná.
Nežádoucí.
Nevítaná.
Navíc.
Asi byste rádi robotku.
Tichou i milou.
Výkonnou s nadlidskou silou.
Udělá, co na očích uvidí...
a pak se sama někam uklidí.
Jednou za týden
trochu oleje.
Bez citů,
řečí,
výčitek.
Na noc do zásuvky,
nabít na ráno.
Na síti vybrat,
poslat na dobírku.
A máte vyhráno...
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
tak to je načase povědět... teď mě nenapadá nic slušnýho se správným řízem
svět tu sice asi není kvůli nám, ale my pro něj taky ne... má to být fifty-fifty, žádná roboosluha
29.08.2008 19:39:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Nepopírám, že za takových 50 let budou roboti v každé domácnosti a nebude také problém do nich nainstalovat jisté lidské vlastnosti. To pak bude éra robotů, kdy stroje možná skutečně ovládnou svět!
16.08.2008 17:43:00 | Chancer
chce to dát nohy na stůl
sepnout ruce nad hlavou
zavřít oči a na dotaz
"Kde je večeře?"
odpovědět: "óóm, óóm"
16.08.2008 12:33:00 | a_tao
Pěkné verše! Pokud je to vlastní pocit, tak to Ti nepřeju - bojuj s ním, zase bude líp!
15.08.2008 21:11:00 | poustevník Jirka
Však oni by brzy pochopili, že roboti jsou chladní, bez milých slov a něhy...:o)
15.08.2008 20:50:00 | labuť
