Sonet o mé beznaději

Anotace: Proboha...je to fakt příšerně černé a pochmurné, na druhou stranu to má přesně takovou formu, jakou to má mít. PO technické stránce se mi to fakt povedlo, i slovně, ale ta atmosféra, ten ráz!!:(

Sbírka: Co zahlédla sova

Topím se v bažině po okraj přízraků
plné, jak v končině, kam slunce nesvítí.
Zchvácená neštěstím vykřičím do mraků
svou bolest bezednou a jak chci zabíti.

Nůž klouže zpod prstů zmazaných olejem,
každou z mých ostrých ran nepřítel zachytí.
Ale ne..vždyť my si žádnou smrt nepřejem..
(Jen mě tak trápí, že nemůžu zabíti!)

Ta bolest ve mně strašlivě klove,
v zrcadle vidím jenom stín.
Chci spatřit vědro voňavé krve

a potom ať anděl cherubín
z vytrhlých pírek zažehne plamen,
zazpívá pohřeb, zašeptá "amen".