Coddymu a Elišce

Anotace: Odešel ti do Nebe, ty se s tím musíš vyrovnat. Bolí, já vím :(. Je mi to líto.

Hvězdo má maličká,
oči ti nezáří,
jen bolest srdíčka,
šťastně se netváříš...
 
Černý závoj smuteční,
tvář tvou halí, skrývá,
nejede vlak zpáteční,
jak už to v životě bývá.

A potoky slané,
stékají ti po tvářích,
bolí vzpomínky dávné,
zšeřel svět, nezáří...

 
Jsem tady u tebe,
cítím tvou bolest, žal,
víš on odešel ti do nebe,
ale v srdci tvém, tam je i dál.

Musel z tvé zahrady,
k bráně nebeský uhánět,
co nestihl tady,
bude tam dohánět...

Už je mu dobře jen,
a nic ho nebolí,
pro tebe zlej to sen,
vím, dala bys cokoliv...

 
Smět vrátit co se stalo,
vím, jak tě to bolí,
pro smutek je hodně teď málo,
hluboké beznaděje doly.

Svírá se mi srdce,
tak zoufalý to je,
i když věřit ještě nechceš,
bude líp, ty moje...

 
Slunce na nebi září,
pořád naději ti dává,
to, co zrcadlí se ti v tváři,
se na světě už stává...

 
Chápu tě budu vedle tebe stát,
času bude hodně třeba,
budu tu s tebou napořád,
rány zhojí se, žal vstřebá.

Jednoho dne, který přijde,
vzpomínat budeš jen s láskou,
teď ještě je brzy, ještě to nejde,
vše překryto černou páskou...

 
Opři se, vybreč se, křič,
city a emoce musíš vyjádřit,
to všechno z tebe musí pryč,
aby mohlo zas slunko zazářit.
Nikdy ale nezapomeneš.