Soudče

Anotace: mluv

Mám tak sucho v ústech,
jako smrt by mě políbila,
a tak vlhké oči,
jako by to jezírka byla.

Celou tuhle noc proklínám,
proč jen v tobě neusínám?
Proč v bolesti se svíjím,
a sám sebe jen tu trápím?

Ty hloupé srdce,
proč palíš nás prudce?
Proč klidu nemám,
proč musím být sám?

Chtěl bych znát svůj rozsudek,
vědět, za co je ten trest,
že již v tak útlý věk,
musím znát takovou bolest.

Jen ticho ke mně promlouvá...

A když oči zavřu,
tak ve snech zemřu,
co dřív tam hezké bylo,
v temné stíny se probudilo.