Málem jsem se rozbrečel
u hvězdy jménem Achird
v tý dálce končím v kleče
k letu sil není nazbyt
vrátit se bylo snadné
snad jen před malou chvílí
dobře to nedopadne
když spěch mi v patách šílí
křídly máchám, leč marně
srdce již puká razem
když od nebeský báně
dosáhnout chtělo na Zem
výbuchem vesmír zrudl
přidaleko je Země
o srdce své jsem zchudl
v Heart Nebula..
bejt
nech mě
Básenka s nádechem smutku, chytla za srdce... chjojky, jen v myšlenkách a mezi řádky tíško brouzdám...
02.02.2009 17:51:00 | NikitaNikaT.