Návštěvnost
Hurikán
Hurikán
Anotace: keď nás život pomaly, ale isto zabíja a nikto ti nepríde na pomoc...
zbieram črepiny môjej bytosti
sama
sa poddávam tej mrazivej, nútenej radosti
sama
nevnívam za oknami blesk
sama
neviem,čo vlastne chceš
sama
sa oddávam osudu
sama
neviem, koľko tu moje city pobudnú
sama
sa strácam vo vražednom hurikáne
Topím sa...
a už som na dne...
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskNěkdy čekáme a snažíme se, třebas jen jedním okem, zahlédnou tu ruku, která přispěchá na pomoc, snažíme se chytit, byť jen malého stébla, co by nám znovu pomohlo na výsluní... někdy čekáme, ale nikdo a nic nepřichází. :´o(
20.03.2009 15:20:00 | NikitaNikaT.
Smutná moc.
Tak se odraz, sílu na to máš
a vzhůru tvé sebevědomí poletí
poprvé, podruhé, potřetí...
15.03.2009 20:03:00 | Paulín
je to smuté, ale každé dno vždycky někde končí...jde jen vlastně o nějakou hranici, za ktrrou je další prostor...
15.03.2009 19:04:00 | kikis
zachyt sa slamky,mozno nahodou pojdem okolo a pomozem ti...a mozno pojde okolo niekto iny :)
15.03.2009 19:00:00 | Terulienka
...tak se mi zdá,že vesele to nezní :-(
15.03.2009 18:01:00 | WAYWARD