Slza stéká na mou líc
Slza stéká na mou líc
Anotace: Věnováno Pavlíkovi
Slza stéká na mou líc,
ne, není jedna, je jich víc.
Byly ti tři, za ruku jsem tě vodíval,
ty později tátou hrdě mě nazýval.
Měl jsi rád život, uměl ses smát,
dospělým mužem chtěl jsi se stát.
S učením ve škole hlavu sis nelámal,
nač, raději sám jsi všechno poznával.
Vím, neměls to lehké, spíš života tíž,
citlivou dušičku chováním neobelstíš.
Pak prvních lásek nastal čas,
chmýří na tváři, zhrubl Ti hlas.
/dětství pralo se s dospělostí/
Na cestu poslední však osud Tě navedl,
proč jen jsi poslechl, proč jen jsi nasedl?
V okamžik pouhý bez slunce den,
slabý svit svíce jen, studená zem.
Skloň hlavu hochu trochu níž,
ať mému srdci jsi zas blíž,
musím ti totiž ještě s láskou říct
chybíš mi chlapče.
Bílou růži pokládám na žulový kámen,
slza stéká na mou líc,
ne, není jedna, je jich víc,
ámen.
Poslední tipující: Robin Marnolli, tato22, jitka.svobodova, Bíša, Divoženka1, bez nápadu na přezdívku..., carodejka, Stoneman, 6thSun, Isquieasuus, ...
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk12.02.2010 19:34:00 bez nápadu na přezdívku...
přesně... co na tohle napsat...větu: ,,takhle to chodí, to je život" z duše nenávidím, ztráta milovaného člověka nikdy nepřestane bolet, tak posílám aspoň přání, aby Vám vzpomínky na něj v paměti nikdy nevybledly a mnoho sil
25.03.2009 14:14:00 uživatel smazán
Pohlazení posílám,
bolest Tvou pofoukám.
Vím, jak se cítíš, to mi věř.
Kéž dokázala bych říci smrti:
"Běž raději pryč,
ještě nezavírej životu vrátka,
nezahazuj klíč."
21.03.2009 16:33:00 NikitaNikaT.
Jejku jejku... toliko bolístky, tolik smutku...
... i já své slzy přidávám... slyšíš? Bohužel, jen o klávesnicu cinkají... každý tón, nese se v duchu smutečním...
Návštěvnost
