Anotace: Rozhodně je to šílená schrumáš slov, za což jsem asi opravněně kritizována, ale vznikla v době, kdy mi zamřela kamarádka z dětství a v první chvíli si všichni mysleli, že šlo o sebevraždu a to je důvode tohodle dílka
Bytost co se snaží uletět
na měkoučkém oblaku,
ta co věří v sílu zázraku,
v dobro ukryté v každém člověku,
v lásku která je tu od věků
dávno minulých.
Ona co se neměnila,
když roky plynuly.
Stále to byla tatáž holčina
s jiskrou v oku
a asi věčně nešťastná
protože se rozhodla k tomu šílenýmu kroku.
Už tu není ta holka,
co si myslela že chlapi o ní nemaj zájem.
Ta dívka obklopená
samotou a tajem.
Ptám se proč odchází člověk,
co je takhle "čistý",
tak málo toho prožil,
jeho kniha života má samé nepopsané listy!?
Jak tak nad tím přemýšlím...opravdu by více prospělo vzhledu rozdělení do menších tvarů, v tom má ten Málí pravdu. Ale mi se líbí, chápu co vyjadřuje.
24.10.2005 21:40:00 | Krtica