Anotace: ...
Střevíce smutku jsi nechtěně nazouvám.
Tu radost si falešně namlouvám.
V co doufám?
Však můžu chodit bosa a nahatá
Vždyť jednou stejně přijde ta kosa zubatá...
A bude jí jedno, co jsme byli a jak jsme žili.
I mě to čeká. I když ta představa nás leká.
Podstatné je to.
Že už mi nikdo pak neřekne: ,,Magdalénko, světlo v očích máš“
Magdalenko, světlo v očích máš
a je jen Tvoje věc, co s tím uděláš
můžeš žít život krok od smrti
a v noci cítit jak Tě škrtí
můžeš však prožít pravou radost
za hlavu hodit každou starost
jen na Tobě je rozhodnutí
jít naproti, či pryč od smrti
04.06.2009 13:47:00 | Frosty28