Kus mého smutku

Kéž by jsi věděl,
co nikdy znát nebudeš..
Kdyby jsi věděl vše o mé duši,
nedělal by si mi ty hluboké jizvy,
které tolik raní
v slzy jež padají
mi z očí.
A ty při nich opět nevíš
co mi je...
Myslíš,
že nějaké mé zlo zračí.


Jak jenom to vysvětlit..
Tolik bolesti a lásky
v jednom!
Nebo spíš tolik bolesti pro lásku?
Těžko říct, kdy skončí..

Nevíš, čím ubližuješ.
A nikdy se nedovíš.
Nemám sílu ti o tom říct..

Říct, o tom, že nevím,
jak to mezi námi dopadne.
Bojím se, že dobře ne..

Jsi jiný než já.
Každý žijem ve svém odlišném světě,
i když jej sdílíme společně.

To jest ta krutá pravda,
jež rozděluje nás oba
od sebe..

Kéž by jsi cítil kus mě
a mého smutku.