Smutek

Anotace: Petrovi, který se to už nikdy nedoví ...

Jsem smutná a nešťastná
bolest zůstává
jsem to nečekala, když jsem si
s Tebou tak dlouho psala,
že se takto projevíš,
nikdy však už nezjistíš,
že jsem Tě milovala.

Mlha přede mnou, mlha i za mnou,
kdo utiší můj pláč,
že jsem chtěla za Tebou,
nejsem žádný rváč
a nejde bojovat když není zač.

Taková je vůle tvá,
já však ji pozdě zjistila,
proč tak trpět mám
a nic už nevnímám,
já pláču zas a zas.

Nemohu se ani ptát,
proč se to tak muselo stát,
proč Tě nemohu znát,
snad jsi nechtěl porad lhát
a slovíčky mě dojímat.

Co jsem si mohla přát,
než s Tebou být a spolu se smát,
hezké chvíle prožívat, čas nevnímat...
... nepomůže už nic,
když ty se bráníš vyjít krásným věcem vstříc
a raději se odmlčíš,
tím myslíš, že vše vyřešíš..
stáhneš se do ulity
a vytáhnout tě z ní je nad mé síly ...