Palác strachu

Anotace: Sanatorium

Sbírka: Život

Sedím na tom smutném místě,
sedím tu a bojím se,
anděl noci zpívá písně,
v bílém plášti strojí se.

Tvrdili mi, že jsem zvíře,
zavřeli mne mlátili,
od té doby v téhle díře,
moje dny se zkrátili.

Každý den je plný strachu,
mám strach co mne v noci čeká,
když zapadne slunce v prachu,
každý stín mne ihned leká.

Budují můj strach ze světa,
chtějí abych se jich bál,
bílé plaště,noční můra,
obušek je jejich Grál.

Šedá místnost s pavučinou,
mříže jsou tu na dveřích,
každý kdo tu byl přede mnou,
bez pochyby bál se jich.

Můj život tu nemá cenu,
žiju ve svých krutých snech,
přál bych si jít ven,mít změnu,
mám však duši v okovech.

Je tu cítit zápach strachu,
cítím ho tu ze všech stran,
bojím se chtít trochu vzduchu,
v tomhle pekle žiju sám.

Zámky jsou tu na všech dveřích,
každý má mít právo žít,
kdo tu nebyl neuvěří,
sanatorium,nech mě být.