Dušičky

Nemám je ráda.Stejně jako Silvestra.Na dušičky se povinně smutní ...a na Silvestra se povinně veselí.Je to hodně podobné.Myslím ,že svou úctu a památku těm co už nejsou mezi námi můžeme dávat najevo jinak.A ne jen ten den aby někdo neřekl nakoupit věnce a po roce vyčistit hrob.Já na dušičky upekla buchtu co mě učila babička,koupila bombóny co měl rád děda,uvařila svíčkovou s knedlíkem co mě učila moje tchýnobabička a zaklela si jako děda tchán... a věř nebo ne bylo mi u toho hezky a usmívala jsem se....a myslím že oni taky....Možná jsem divná a bláznivá..ale myslím že,život je přítomnost a to co bude zítra.Všechno to co bylo před pár vteřinami je minulost.Můžeme se z ní poučit a naučit ale hlavně bychom za ni měli být vděční, že jsme ji smělí prožít.A měla by nám být energií..ne koulí u nohy.

Tak :o))))))) a koukej se usmívat ju :-*

05.11.2009 10:32:00 | Nút

Smutná krása.

04.11.2009 22:00:00 | Psavec

Smutek opepřený krásou slov ... možná proto ty slzy ...

04.11.2009 12:05:00 | Myška